Na co se ptáte nejčastěji – výběr skleníku

V&P
Řečany nad Labem
info@vp-sklenik.cz
tel. 776 200 203

Aktualizováno

Říká se, že kdo se moc ptá, moc se doví, což při výběru skleníku jistě není na škodu. Abyste se moc ptát nemuseli a přitom se hodně dozvěděli, připravili jsme pro vás výběr nejčastějších dotazů.


(Odpověď si zobrazíte kliknutím na vybranou otázku…)

Umístění

Základy

Konstrukce

Zasklení

Využití

Nenašli jste odpověď na svou otázku? Chcete některou z odpovědí upřesnit? Všechny vaše dotazy rádi zodpovíme – stačí, když nám napíšete nebo zavoláte.

Pokud máte e-mailovou adresu, můžete svůj dotaz napsat rovnou do našeho formuláře a odeslat:

Ponechte prázdné:

Váš dotaz:

E-mailová adresa, na kterou chcete poslat odpověď:

Odpovědi na dotazy naleznete také na stránkách:

Dotazy k naší nabídce Dotazy k cenám Dotazy k objednávce a dodání


Jaká je správná orientace skleníku vůči světovým stranám?

Záleží na způsobu pěstování: pokud začínáte sázet rostliny již časně zjara, natočte k jihu boční stranu skleníku. To vám umožní zachytávat největší množství slunečních paprsků, které rostliny potřebují ke svému růstu a ušetřit tak i teplo při vytápění skleníku. Druhou možností, pokud používáte skleník hlavně v létě, je natočit vchod do skleníku k severu – snižují se tím nároky na větrání v letních měsících.
Na větrných místech by měl skleník stát co nejmenší plochou proti převládajícím větrům. Tato místa nejsou ale vhodná pro stavbu skleníku, stejně jako místa, kam dopadá stín budov nebo vysokých stromů.

(Více informací o výběru správného místa pro skleník…)

Potřebuji ke stavbě skleníku stavební povolení?

Podle nového stavebního zákona nevyžadují skleníky do 40 m2 zastavěné plochy žádné povolení od stavebního úřadu. Platí to ale pouze v případě, že je skleník umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku. V opačném případě je třeba si na stavebním úřadě potřebná povolení vyžádat.
Abyste měli jistotu, je dobré si na úřad zajít předem a poptat se i na místní předpisy, neboť například místo pro stavbu skleníku může spadat do nějakého ochranného pásma a budete tak potřebovat další povolení a razítka.
Na co byste rozhodně neměli zapomenout, je vyžádat si souhlas (nejlépe písemný) všech sousedů se stavbou skleníku. Než se někdy v budoucnu zaplést do sporů, je lepší probrat s nimi předem svůj záměr.
Pokud pozemek, na kterém plánujete skleník postavit, máte v nájmu (časté je to například v zahrádkářských koloniích), musíte majitele pozemku požádat o svolení se stavbou. Určitě neprohloupíte, když s ním pro jistotu uzavřete i písemnou smlouvu, že skleník zůstává majetkem nájemce.

(Více informací o umístění skleníku z pohledu úřadů…)

Jak umístit skleník na podezdívku?

Klasická varianta počítá s umístěním skleníku na střed podezdívky. Doporučit lze i variantu, kdy je skleník situován tak, aby 2/3 podezdívky byly vně a 1/3 uvnitř skleníku (získá se tak více místa pro pěstování). Možné jsou ale i jiné varianty, např. někteří zahrádkáři postupují obráceně a uvnitř skleníku si udělají širokou podezdívku, na kterou se jim vejdou truhlíky nebo květináče s rostlinami. Pouze variantu, kdy je skleník umístěn těsně na okraj podezdívky, příliš nedoporučujeme; ne vždy se podaří dodržet rozměry a skleník pak visí jakoby ve vzduchu (navíc okraj podezdívky nebývá příliš pevný a váha skleníku je dost vysoká). V některých případech (např. dveře zapuštěné do podezdívky) se ale umístění skleníku na hranu podezdívky nevyhneme.

Jak hluboko je třeba zapustit podezdívku?

Podezdívka by se měla zapustit do tzv. nezámrzné hloubky, což je asi 60-100 cm (závisí to na vlastnostech půdy a podloží).

Pevnost našich skleníků dovoluje nestavět podezdívku do této hloubky po celém obvodu, ale zapustit do této hloubky pouze několik tzv. pilot (typicky v rozích skleníku a uprostřed délky a šířky). Klasická podezdívka, zapuštěná do hloubky po celém obvodu, je ale dobrou ochranou proti prohrabávání se hrabošů do skleníku.

Je dobré udělat u podezdívky betonovou podlahu?

Betonová podlaha ve skleníku má určitě svoje výhody (např. nic se vám do skleníku neprohrabe), ale má i své nevýhody (např. zvýšené nároky na odvodnění). Spousta okurek a paprik vám ve skleníku určitě naroste i bez betonové podlahy, takže záleží jen na vás, jak se rozhodnete. Inspirovat se při svém rozhodování můžete třeba i v naší fotogalerii.

POZOR – betonovou podlahou můžete zmást své sousedy, kteří si budou myslet, že stavíte bazén :-)

Je rozdíl mezi žárovým zinkováním a zinkováním plechových skleníků?

Ano, je – v množství zinku, které chrání materiál před korozí.
Zatímco u žárově zinkovaných skleníků se udává životnost 20-30 let bez nutnosti údržby, tak skleník z pozinkovaného plechu se po čase musí přetřít barvou, aby nezačal korodovat (je to stejné, jako např. u plechových okapů).

A je tu ještě jeden rozdíl.
Zatímco u žárového zinkování se každá část skleníku zinkuje až po vyrobení, tak plech je nejdříve nazinkován a teprve poté se z něj stříhají a tvarují jednotlivé díly. Tím se ale v místě střihu a ohybu naruší zinková vrstva, a pokud se toto místo ihned neošetří barvou, dochází zde k předčasné korozi.
(Podobné nebezpečí u žárově zinkovaných skleníků samozřejmě nehrozí a konstrukci není nutné barvou natírat.)

Jsou lepší šikmé nebo kolmé boční stěny u skleníků?

Odpověď na tuto otázku dává následující obrázek:

Je-li boční stěna skleníku šikmá světelné paprsky dopadají kolmo a beze ztrát prochází sklem. Šikmá boční stěna přitom nijak neomezuje rostliny uvnitř skleníku.

Je-li boční stěna skleníku kolmá, dopadají světelné paprsky pod úhlem a část se jich odráží nevyužita zpět do prostoru. Vznikají ztráty světla, což je pro rostliny citelné zvláště na jaře a na podzim.

Považujete za praktičtější posuvné dveře nebo na pantech?

Pantové dveře (u našich skleníků) doporučujeme hlavně pro skleníky s celoročním provozem, neboť se dají dokonale utěsnit a při zimním vytápěním se tak šetří drahoceným teplem. Někteří výrobci, hlavně kvůli ceně, ani jiné než pantové dveře nenabízejí.
Posuvné dveře jsou mnohem příjemnější a pohodlnější na obsluhu, nehrozí u nich rozbití skla větrem a při jarním přitápění je únik tepla malinkými škvírami vodících lišt naprosto zanedbatelný, takže pro normální pěstování jsou mnohem výhodnější než pantové. Ale pozor! Nejsou posuvné dveře jako posuvné dveře. Pokud uvidíte, že se u nich při otevírání šoupe plech po plechu, berte raději pantové. Jiné konstrukce dveří zase mají vodící kolečka na spodní straně, takže stačí trocha nečistot a dveře začínají drhnout…

Nic z toho u našich posuvných dveří samozřejmě neuvidíte! U našich posuvných dveří se rozhodně nešoupe plech po plechu – mají samomazná kolečka ukrytá ve vodící liště na horní straně, takže nehrozí ani jejich poškození nečistotami ze země. Naprostá většina našich zákazníků proto volí posuvné dveře :-)

Je lepší sklo rozptylové nebo průhledné?

V současné době se téměř výhradně k zasklívání skleníků používá rozptylové (průsvitné) sklo. Mnohem lépe chrání rostliny před slunečními paprsky a na jaře se nemusí zastiňovat vápnem. I když někteří výrobci tvrdí opak, testy ukázaly, že má prakticky stejnou propustnost světla jako sklo průhledné a výborně se tak hodí k pěstování zeleniny.
Pro rozptylové sklo se mezi zahrádkáři vžilo označení HELIOS.

V některých případech ale může být žádoucí použít k zasklení skleníku průhledné (čiré) sklo – např. chceme-li, aby bylo do skleníku vidět. (Jsme-li pěstiteli okrasných rostlin, jistě se budeme chtít pochlubit před sousedy krásou našich květin ve skleníku.) Záleží tak jen na nás, upřednostníme-li při výběru druhu skla praktičnost pěstování nebo estetičnost vzhledu skleníku.

Jaké výhody a nevýhody má tzv. plastové sklo?

Sklo je ideálním materiálem pro zasklívání skleníků. Má velkou propustnost slunečního světla (89-92%), velmi dobře odolává chemickým vlivům a z ekologického hlediska minimálně zatěžuje životní prostředí. Také jeho cena je relativně příznivá. Bohužel má ale špatné tepelně-izolační vlastnosti. Pokud tedy chceme skleník přes zimu vytápět, vyplatí se často nahradit sklo plastovými dutinovými deskami (z polykarbonátu nebo akrylátu). Použití těchto desek totiž může snížit náklady na vytápění až o polovinu.

Musíme však vzít v úvahu i mnohé nevýhody plastových desek. Mají nižší propustnost světla (71-86%), kratší životnost a minimálně dvojnásobnou cenu oproti sklu. Mnoho lidí se domnívá, že velkou výhodou plastových desek je jejich "nerozbitelnost". Není to tak docela pravda – např. ostrým předmětem lze desky snadno prorazit.

Proč jsou "plastové" skleníky dražší, než skleníky ze skla?

Normální plast není pro pěstování rostlin tak vhodný jako sklo, proto je nutné k zasklívání používat speciální polykarbonáty nebo akryláty, které jsou ovšem poměrně drahé. Cena skleníku z plastu je tak přibližně dvojnásobná oproti skleníku ze skla.

Někdy se však v nabídkách obchodníků můžete setkat s levnými plastovými skleníky. U těchto skleníků totiž výrobci používají levné a pro pěstování rostlin naprosto nevhodné polykarbonáty s velmi krátkou životností. Na první pohled výhodná koupě se tak může často prodražit.

Proč se některé skleníky natírají vápnem?

Bílení vápnem nebo natírání "skleníkovou modří" se používá hlavně u skleníků s čirým (průhledným) sklem, aby se zabránilo spálení rostlin sluníčkem. K zasklívání těchto skleníků je totiž většinou použito méně kvalitní sklo, tvořící tzv. čočky, které zesilují účinek slunečních paprsků.
Spíše než vápno lze doporučit k natření speciální skleníkovou barvu, kterou lze za pár korun zakoupit v drogerii - skleník natřený touto barvou je vzhlednější, než začáraný vápnem. (U vápna také pozor, aby vrstva nebyla příliš silná a nezakrývala velkou plochu - pak by mohla stínit až moc.)

V současné době se naprostá většina skleníků zasklívá matným průsvitným sklem (tzv. Helios), které není potřeba bílit ani natírat, neboť samo o sobě chrání rostliny před spálením.

Dá se nějak zabránit přehřátí skleníku v horkých letních dnech?

Nejúčinější obranou proti přehřátí skleníku je větrání - dostatečný počet větracích oken by u skleníku měl být samozřejmostí; v parném létě je navíc možné větrat i vchodovými dveřmi. Zvláště u delších skleníků se k optimálnímu větrání používají ventilátory, které zajistí žádoucí pohyb vzduchu uvnitř skleníku.
Při větrání dochází k výměně vzduchu, kdy se zároveň odvádí přebytečná vlhkost a nežádoucí teplo, které se hromadí pod sklem při silném slunečním záření. V neposlední řadě pak větrání slouží k otužování rostlin před jejich vysazením ven (tzv. noční větrání).

Pozor bychom si měli při větrání dávat hlavně brzy zjara, abychom nepřiváděli chladný vzduch přímo na mladé rostlinky. Také průvan může být pro spoustu rostlin škodlivý. Nejhorší ale, co se nám může stát, je v létě zapomenout otevřít větrací okna - "uvaření" rostlin je pak dílem okamžiku. Tomu se dá zabránit instalací automatických otvíračů u větracích oken.

Co je to "stíňování" u skleníků?

Některé rostliny nesnáší nadbytek letního světla a je potřeba chránit je stíňováním (vedlejším efektem stíňování je též snížení teploty uvnitř skleníku).
Stíňování je buď venkovní (speciální stíňovací tkaniny, rašlové úplety, stínovky z rákosu nebo plastů apod.) nebo vnitřní (zatahovací záclony, překrytí rostlin novinami nebo hedvábným papírem, ale také stínování popínavými rostlinami).

Chcete-li použít stínování ke snížení teploty uvnitř skleníku, můžeme Vám doporučit speciální rašlové úplety, jejichž výrobcem je JUTA a.s. (závod 12 Adamov, 542 32 Úpice; Adamovská 1); tel. 499 847 915 nebo 602441030
http://www.juta-adamov.cz

Kdy je nejvhodnější doba na postavení skleníku?

Spousta lidí si myslí, že nejvhodnější je postavit skleník na jaře. Zapomínají přitom, že jarní pěstitelská sezóna začíná v době, kdy kvůli zimě není možné stavět skleníky, takže by se tím připravili o část sezóny. Mnohem rozumnější je postavit skleník na podzim – jarní sezóna se vám nezkrátí a do skleníku budete moci sázet zeleninu už časně zjara.

Ať tak či onak, v každém případě je třeba počítat, že máme delší dodací lhůty, takže je potřeba objednat si skleník včas (ne že bychom byli tak pomalí, ale jsme prakticky stále zavaleni objednávkami :-)